KSČM Praha 6 Zastupitelé

Zastupitelé

Pitná voda patří Pražanům! Komunisté o to usilují už léta!

Pitná voda patří Pražanům! Komunisté o to usilují už léta! (2.5.2017)

Měsíc, co měsíc komunisté v pražském zastupitelstvu upozorňují na nevýhodné smlouvy města s Veolií, výhradním distributorem pitné vody v metropoli. Konečně ledy povolily. Zastupitelé KSČM také upozornili, že peníze na přilepšenou učitelům musí odejít včas, zdůraznili i problém nedostatečně regulované výstavby v Praze. Ozvali se proti případné instalaci Mariánského sloupu, proti paušalizaci nepoctivosti taxikářů, vznesli podnět, že přenosy z jednání by mohly být i ve znakovém jazyce, opět upozorňovali na nesnesitelný hluk v břevnovské ulici…

 



Chtělo by se zvolat: Konečně! Zastupitelstvo rozhodlo o záměru získat výhradní kontrolu nad zásobováním pitnou vodou, nad provozováním vodovodů a kanalizací. V rámci toho schválilo záměr akvizice společnosti Pražské vodovody a kanalizace s konečným cílem nabytí 100 % akciového podílu v této společnosti Prahou. Komunisté, kteří na problémy v této oblasti dlouhodobě upozorňují, koncepci podpořili. »Privatizační šílenství po roce 1989 vyústilo v prodej rodinného stříbra, ale i zlata, a to nejen měnového. Voda je naším národním bohatstvím, přesto se jí stát a samospráva města vzdaly. Klub KSČM v Zastupitelstvu hlavního města Prahy je dlouhodobě přesvědčen, že privatizace hospodaření s vodou byla vážnou politickou chybou. Opakovaně jsme žádali zařadit do programu jednání zastupitelstva rozpravu na toto vážné hospodářsko-politické téma. Požadovali jsme revizi a rozvázání smlouvy Prahy s Veolií, protože důvody pro takový postup nejen dle našeho názoru existují. Bohužel, tato koalice, vládnoucí v Praze, až do závěru roku 2016 odmítala o tak klíčové věci pro město a jeho obyvatele jednat, vést v zastupitelstvu rozpravu,« uvedl zastupitel Ivan Hrůza (KSČM). »Vize navrátit pitnou vodu Pražanům má naši podporu. Není to ale bezmezný souhlas. V tuto chvíli není vůbec jasné, jaké jsou představy Veolie, neznáme, jakou cenu za podíl vlastnictví v Pražských vodovodech a kanalizacích bude požadovat, nevíme, jak vyčíslí ocenění budoucích příjmů ani časové horizonty převodu akcií či majetku, ani to, jak bude chtít upravit práva a povinnosti v akcionářské smlouvě. Máme přitom za to, že pokud nebude v brzké době jednáním nalezeno vzájemně výhodné řešení, bylo by na místě uskutečnit revizi smluv a připravit právní kroky k soudnímu řešení včetně varianty spočívající v ukončení smluvních vztahů Prahy a Veolie pro jejich neplatnost. Koalice vládnoucí v Praze by rovněž měla požádat Vládu ČR o navrácení částky 6,2 miliard korun, kterou český stát inkasoval za prodej 66 % akcií PVK a. s. Český stát si peníze ponechal a Praze chybí zdroje na obnovu infrastruktury, rozvodů vody a kanalizace. Dovoluji si proto požádat, aby Rada hlavního města Prahy konala ve prospěch Pražanů a Vládu ČR o oněch 6,2 miliard korun požádala,« řekl. Připomněl, že kupříkladu čistička odpadních vod bude Prahu stát 12 miliard korun.  »V situaci, kdy se za deset let snížil odběr vody řádově o 35 milionů kubíků, se tržby v důsledku zvýšení ceny pitné vody zvedly o 2 miliardy korun a zisk Veolie zůstal zhruba stejný. Je neuvěřitelné, kam politici hospodaření s vodou zavedli,« podotkl. Kriticky dodal, že ročně dochází k výměně řádově pouze půl procenta vodovodní sítě. Podle něj by bylo dobré uspořádat seminář, že smlouvy s Veolií, které byly uzavřeny až do roku 2028, jsou pro Prahu nevýhodné, což by se v průběhu jednání prokázalo na číslech.

 

 

Sesterské přátelství Prahy s Šanghají

 

 

Klub KSČM podpořil návrh na formalizaci vztahů Prahy a Šanghaje na úroveň sesterských měst. »Je v zájmu nás i budoucích generací upevňovat a rozvíjet přátelské vztahy se všemi zeměmi, městy a národy, které usilují o totéž, na bázi nevměšování se do vnitřních věcí a při vzájemném respektu,« uvedl Hrůza. Dohoda se týká osobních přátelských kontaktů, ekonomické a obchodní spolupráce i realizace vzájemných výměn a spolupráce v oblasti vědy a technologií, kultury, vzdělávání, zdravotnictví či sportu.  To podle Hrůzy umožňuje vzájemné poznávání, překonávání nepochopení, spolupráce je cestou k upevnění míru. Předsedkyně komunistických zastupitelů Marta Semelová reagovala na návrh předsedy klubu TOP 09 Václava Novotného, který chtěl v souvislostí se smlouvou se Šanghají otevřít loňskou smlouvu Prahy s Pekingem a vypustit pasáž o respektování jednotné Číny. »Smlouvu s Šanghají podporujeme, je výhodná pro obě strany. Podpořili jsme i smlouvu s Pekingem a jsme proti tomu, aby byla měněna,« řekla. Hrůza zase reagoval na slova předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který směrem ke komunistům uvedl, že »čeká na smlouvu s KLDR«. »Kolega Michálek chtěl být vtipný a nepodařilo se mu to. Neprojednáváme nic jiného, než formalizaci smluvního vztahu mezi Prahou a Šanghají na úroveň sesterských měst, byl bych rád, aby kolega reagoval na má explicitní vyjádření a nevymýšlel si něco, co nezaznělo,« řekl. Dohoda s Šanghají nabude platnosti dnem podpisu, platit bude pět let. Nebude-li žádná ze zainteresovaných stran ukončení požadovat, zůstane v platnosti automaticky.

 

 

Peníze učitelům musí jít včas

 

 

Zastupitelé schválili poskytnutí účelové neinvestiční dotace městským částem určené na posílení mzdových prostředků zaměstnancům v oblasti obecního školství na území hlavního města a zvýšení limitu prostředků na platy pro školy a školská zařízení, jejichž zřizovatelem jsou městské části. Celková výše neinvestiční dotace činí více než 70 milionů korun. Datum první splátky má být 31. července, druhé 31. října. Semelová, stejně jako loni, požádala o to, aby byl termín první splátky posunut na dřívější datum, protože jinak učitelé dostanou posílený navýšené odměny až v září. »Pro ně je ale důležité mít peníze před prázdninami. Bylo by tedy dobré, aby je dostaly již v červnové výplatě,« řekla. Radní Irena Ropková (ČSSD) uvedla, že věc ověří a vyřeší.  Při projednávání návrhu na úplatné nabytí částí pozemků v katastrálním území Kyje do vlastnictví hlavního města upozornil Hrůza na rozpor v materiálu: ve znaleckém posudku je uvedeno, že u nemovitosti je zapsáno předkupní právo je ve prospěch ČR a dále zástavní právo, což je doloženo v přiloženém výpisu z katastru nemovitostí. Oproti tomu v důvodové zprávě tisku stojí: »Předkupní a zástavní právo bylo z katastru nemovitostí vymazáno.« Hrůza se podivil nad tím, co je občas Rada hlavního města Prahy »schopna vyplodit«. »Nechci zpochybňovat text uvedený v důvodové zprávě. Do budoucna chci ale požádat o aktuální podkladové dokumenty, aby tvrzení v důvodové zprávě odpovídalo listinám, o které se opírá. Byl bych rád, aby se zabránilo rozporům,« řekl. Náměstek Petr Dolínek (ČSSD) slíbil, že po hlasování zastupitelstva budou údaje aktualizovány. Při projednávání změn územního plánu zastupitel Petr Šimůnek (KSČM) opět upozornil na to, že pokud materiál obsahuje více položek a s některými může mít někdo problém, je vhodné hlasovat o každé jednotlivé změně zvlášť a tisk rozdělit na část, která je navržena ke schválení a která k neschválení.

 

 

Spory kolem Vestecké spojky

 

 

Dlouhou diskusi zastupitelé vedli k tomu, že Praha podepíše smlouvu se Středočeským krajem, ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) o záměru vybudovat Vesteckou spojku mezi Pražským okruhem a dálnicí D1. Na základě smlouvy se město zaváže spolupracovat na přípravě spojky, včetně dálniční křižovatky a sjezdu na čtvrtém dálničním kilometru. Financovat ji bude nikoli metropole, ale stát a Středočeský kraj. Spojka by měla vzniknout po dostavbě vnějšího okruhu. Smlouva byla schválena 35 hlasy ANO, ČSSD, TOP 09 a většiny KSČM. Část zastupitelů se postavila proti tomu, aby stát budoval napojení na komerční zónu u Průhonic. Komunisté podpořili pozměňovací návrhy Matěje Stropnického (SZ-Trojkoalice), aby Vestecká spojka na komerční zónu nenapojovala, byla dvoupruhová a aby jí nebyla vedena žádná tranzitní doprava. To však vždy podpořilo jen 14 až 15 zastupitelů. Stejně tak nebyl schválen pozměňovací návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, podpořený komunisty, aby se soukromí vlastníci pozemků podíleli na nákladech na veřejné akce. Šimůnek uvedl, že při stavbě různých komplexů, které slouží k tvorbě zisku třeba obchodním řetězcům, je podle něj třeba zamýšlet se, aby se tyto subjekty významnou částkou podílely na údržbě veřejného osvětlení, výstavbě či opravách silnic. »Jinak bychom nebyli dobrými hospodáři,« dodal. Vestecká spojka podle něj významně ulevuje dopravě mezi starou Budějovickou a dálnicí přivádějící dopravu do Prahy. »Proti výstavbě Vestecké spojky nic nemáme, byli bychom ale rádi, kdyby se věnovala pozornost i severní části Prahy, není totiž dostavěn okruh a chybí přemostění na severu, zatímco na jihu směrem na Brno a na České Budějovice vzniká plno dalších kapacitních komunikací,« řekl. Podle jeho slov vzrostl za posledních deset let dvojnásobně počet obyvatel žijících na hranicích Prahy a Středočeského kraje. »Potýkáme se s nedostatkem dopravních komunikací a vždy, když nějakou komunikaci dostavíme, dostáváme se do problémů, protože musíme stavět další. Vidím rozpor mezi výstavbou bytů či rodinných domků, a potřebou, která výstavbou vzniká,« uvedl. Vesteckou spojku podpořila starostka Šeberova Petra Venturová (Pro lepší obec), řekla, že pozemky zvažované zóny jsou v územním plánu ornou půdou – co se tam bude stavět, záleží na pražských zastupitelích.

 

 

Chybí efektivní regulace výstavby

 

 

Jak již Haló noviny informovaly, do konce roku 2022 by měla mít Praha schválený nový Metropolitní plán, kterým se řídí veškerá výstavba v Praze, zastupitelé schválili harmonogram jeho přípravy. Platit by mohl od 1. ledna 2023, přičemž Institut plánování a rozvoje (IPR) odevzdá Praze návrh plánu do konce letošního září. K projednání s městskými částmi a státní správou návrh půjde v březnu 2018. Podle slov zastupitele Hrůzy výstavba v Praze již dnes postrádá potřebnou efektivní regulaci – staví se kancelářská centra, multifukční objekty, chybí ale nové byty. »Plno investorů spekuluje, cíleně nechávají devastovat budovy, aby následně dosáhli jejich demolice a nahradili je novými, objemově a výškově nadměrnými stavbami, které nerespektují okolní zástavbu. Máme velkou obavu o osud historického jádra Prahy. Intenzifikace nové zástavby vytváří nemalá rizika a ohrožuje cenné kulturní hodnoty nejen národního významu. Výškovými stavbami na Pankráci byly již dnes vážně poškozeny pohledové horizonty nad historickým jádrem Prahy,« řekl. Materiál podle něj vyjadřuje naději, že Praha bude mít během několika let nový územní plán, garance ale neexistují. »Naše obavy nejsou nijak rozptýleny,« dodal. Platí to podle jeho slov o to více, že s výjimkou výškové regulace jistota přísnější a kompaktnější regulace výstavby u metropolitního plánu nevzniká. Povzdechl si, že »kdo ví, kdy a za jakých okolností tento takzvaný Metropolitní plán na základě politického zadání tehdejšího primátora začal vznikat, jak se bez řádné přípravy, doslova za běhu, vytvářela metodika územního plánování, kolik kotrmelců od té doby nastalo, nemůže zůstat v klidu«.  Semelová dodala, že komunisté harmonogram podporují, Radu hlavního města Prahy a náměstkyni Petru Kolínskou (SZ-Trojkoalice) ale požádala, aby se na zastupitelstvu v době, kdy se bude na Metropolitním plánu pracovat, pravidelně hovořilo o tom, co se v Praze děje. Připomněla varovný příklad – dům na Václavském náměstí 47, který se bourá. Stojí přitom na území Pražské památkové rezervace a je prohlášen památkou světového dědictví UNESCO. Město propáslo možnost odvolat se, aby k demolici nedošlo. »Byť se jedná o jediný dům, je to nevratná změna vzhledu celého náměstí. Apeluji na radu, aby si to uvědomila, je to náš podpis, co na území hlavního města děláme,« řekla Semelová.

 

 

Proti Mariánskému sloupu, proti porobě

 

 

V rámci interpelací se Semelová dvakrát obrátila na nepřítomnou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO). »Vadí mi, že tady paní primátorka není. Nejférovější je odpovědět hned,« řekla úvodem. Primátorka totiž na ostatní body jednání zastupitelstva přítomna byla. První interpelace se týkala Mariánského sloupu. »V poslední době se objevují informace, že příští rok, kdy si budeme připomínat 100. výročí založení Československa, bude na Staroměstském náměstí v Praze znovu postaven Mariánský sloup. Za klub KSČM chci zopakovat zásadní nesouhlas s tímto záměrem. Připomínám, že proti znovuobnovení Mariánského sloupu se postavila řada historiků i veřejnost, pro níž je oprávněně vnímán jako symbol náboženského a národnostního útlaku a nesvobody v pobělohorské době. Sloup byl oslavou vítězství římskokatolických spojenců na Bílé Hoře roku 1620 a stal se symbolem 300leté habsburské poroby a násilné pobělohorské rekatolizace země. Bylo logické, že po rozpadu Rakousko-Uherska a vyhlášení samostatného Československa došlo v roce 1918 k jeho stržení.  A už tehdy odborníci, historici a památkáři jeho obnovení jednoznačně odmítli. Současný nátlak určitých skupin na jeho obnovení je hrubou urážkou obyvatel naší země. O to víc, že usilují o jeho instalaci na Staroměstském náměstí blízko místa, které se stalo v roce 1621 dějištěm popravy 27 českých pánů, kteří se postavili proti krutému násilí, bezpráví a nesvobodě. Žádáme vás, paní primátorko, abyste se zasadila o to, aby pražská koalice neustupovala nátlaku zmíněných skupin, podporovaných či přímo podněcovaných vaším radním pro kulturu Janem Wolfem,« uvedla Semelová. Poté se přihlásil předseda klubu Pirátů Michálek, že s případnou instalací sloupu také nesouhlasí. Ocitoval T. G. Masaryka, který uvedl, že Mariánský sloup je symbol poroby. Sloup podle svých slov nechce ani náměstek Dolínek.  »Jsem ráda, že je taková shoda. U příštího tématu asi nebude,« řekla Semelová.

 

 

Taxikáře nelze házet do jednoho pytle

 

 

Druhá její interpelace na Krnáčovou se týkala kampaně »TAXI«. Semelová připomněla, že primátorka před nedávnem zahájila kampaň, která má směřovat proti nepoctivým taxikářům. »S tím nemám problém,« zdůraznila. Na kampani jí však vadí dvě věci. »Za prvé: Tak, jak je kampaň pojatá, tedy, že jsou v centru města vyvěšovány plakáty, které upozorňují na skutečnost, že, zjednodušeně řečeno, »taxikáři jsou zloději«. To považuji za urážku všech těch taxikářů, kteří vykonávají svou práci poctivě a nikoho nešidí. Jsem přesvědčena, že takových je většina. Přístupem, jaký jste zvolila, se musí cítit právem velice dotčeni a poškozeni. Za druhé: Plakáty, na nichž je v této souvislosti uvedeno, že (cituji): »Tyto taxíky jsou součástí expozice muzea komunismu. Je libo zážitek z totalitní doby? Astronomické ceny za jinak levné služby.«, jsou hloupé, urážlivé a lživé. Možná byste se měla podívat po Praze na současné astronomické ceny, například za nájemné a další náklady na bydlení. To je jen jeden případ. Zjistila byste, jak se v současné době žije lidem, kteří nedosáhnou na průměrné mzdy či se propadají do chudoby vzhledem k výši svých důchodů. Očekávala bych od vás omluvu, to bych se ale těžko dočkala. Ptám se proto: Kolik tato kampaň stojí daňové poplatníky?« uvedla Semelová. Krnáčová na obě interpelace odpoví písemně.  

 

 

Jednání ve znakovém jazyce, hluk v Patočkově…

 

 

Předsedkyně klubu KSČM vznesla interpelaci také na radního Radka Lacka. Nejednalo se ani tak o dotaz, jako spíš o podnět, který by stálo za to využít. »Jak jsem se dověděla z Královéhradeckého krajského zastupitelstva, jejich jednání je tlumočeno do českého znakového jazyka, což zajišťují dvě tlumočnice. Sledovat jednání krajských zastupitelů tak je nově umožněno i neslyšícím přítomným v sále, ale i těmto lidem sledujícím jednání přes internet. Musím říci, že mě tato myšlenka zaujala, považuji ji za velmi dobrý nápad,« řekla Semelová. Dolínek, za souhlasu Lacka, řekl, že záležitost projednají s úředníkem, pod kterého by to mělo spadat. Zastupitel Hrůza se opět obrátil na náměstka Dolínka s dotazem ohledně měření a termínu provedení opatření proti hluku v okolí Patočkovy ulice na Břevnově. »Zprovozněním Tunelového komplexu Blanka narostla doprava, zvýšily se emise a hluk. K radikálnímu zhoršení situace došlo v okolí Patočkovy ulice. Po mých interpelacích se s vaší pomocí podařilo většinu informací zveřejnit. Málo informací je ale stále ke zjištěným hlukovým hladinám. K měření došlo v květnu roku 2015, při průjezdu asi 25 tisíc aut, dále o rok později, v květnu 2016, při průjezdu přibližně 32 tisíc vozidel, kdy bylo v noci naměřeno 62,2 dB. V březnu 2017 se počet vozidel pohyboval řádově kolem 45 tisíc vozidel, oproti loňsku došlo k navýšení o dalších 13 tisíc vozidel. Bude letos v květnu hladina hluku opět měřena? A kdy bude v Patočkově ulici položen tzv. tichý asfalt? Rád bych znal konkrétní čas, nikoli důvody, proč doposud položen nebyl, ty jsem slyšel opakovaně. Počítá se v rámci krátkodobých opatření, že ve středovém pásu budou opětovně zasazeny keře, které by mohly částečně dočasně pomoci?« zeptal se Hrůza. Dolínek slíbil, že odpoví písemně. Do programu dubnového zasedání pražského zastupitelstva se opět nedostal žádný opoziční návrh. Komunisté se proto v samém začátku jednání zdrželi hlasování o programu, který prošel »s odřenýma ušima« – 33 hlasy. Naopak podpořili zařazení bodů, navržených jinými opozičními zastupiteli. Návrhy se týkaly toho, aby zastupitelstvo mohlo jednat také o obsazování dozorčích rad městských firem, městské policii, bytové politice, zónách placeného stání či stavbě metra D. Bude to příště jinak? Zastupitelé se opět sejdou ve čtvrtek 25. května.

 

 

Písnice na sněmovním sociálním výboru

 

 

A ještě něco důležitého! V rámci dubnového ZHMP sice nebylo jednáno o situaci lidí v Písnici, kteří bojují o své byty, Semelové se však několik dnů před jeho konáním podařilo dostat téma na půdu sněmovního výboru pro sociální politiku. Výbor, na její návrh, žádá ministra financí, aby za ministerstvo zvážil možnost připojení se k žalobě o určení vlastnictví jako vedlejší účastník a dále aby poskytl iniciativě Moje Písnice veškerou součinnost. Dále výbor ministra financí vyzývá, aby prostřednictvím zástupců státu v orgánech společnosti ministerstvo dohlédlo na to, aby se společnost chovala eticky  a v souladu se svou »společenskou odpovědností společnosti«. Výbor navíc ukládá předsedovi výboru Jaroslavu Zavadilovi (ČSSD), aby požádal předsedu vlády a ministra financí, aby se osobně zasadili o řešení situace v rámci jednání vlády. Jak již Haló noviny opakovaně informovaly, jedná se o více než 740 bytů na pražské Písnici (a také 33 bytů ve Vršovicích) včetně pozemků, které jsou nejen pod bytovými domy. Byty, v rámci privatizace, v roce 1992 získala společnost ČEZ, jež je z většiny vlastněná státem. Obyvatelka Písnice Magdalena Vlková při jednání sněmovního sociálního výboru uvedla, že záměrem tehdejší privatizace nebylo to, aby byty byly po pětadvaceti letech prodány a nájemníci bojovali o své byty, na jejichž výstavbě v minulosti odpracovali stovky brigádnických hodin. ČEZ navíc v minulosti slíbil, že nájemníkům byty za zvýhodněné ceny prodá, ti prodali chaty, auta, vybrali úspory a založili družstvo, ČEZ z prodeje couvl, nedávno se uskutečnila veřejná soutěž, ve které zvítězila firma Kennial Pavola Krúpy. Nájemníci, sdružení v iniciativě Moje Písnice, s procesem nesouhlasí a podali žaloby (podle informací, zveřejněných na iDNES.cz, firma Kennial kvůli žalobě na určení vlastnictví a právní vady sídliště nakonec nekoupí), zástupci firmy ČEZ jim zaslali dopisy, že pokud neuspějí, společnost po nich bude vymáhat škodu. »Je to nehorázné vyhrožování,« uvedla Semelová, která se od začátku účastní demonstrací, téma otevřela ve sněmovně i na pražském zastupitelstvu, kde se snažila prosadit, aby hlavní město šlo do výběrového řízení. To ale nebylo schváleno, město pouze nabídlo součinnost městské části Praha-Libuš, bylo však jasné, že ta nemá sílu ani možnosti se veřejné soutěže (navíc v ukvapeném čase) zúčastnit.

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena