KSČM Praha 6 Zastupitelé

Zastupitelé

Komunisté pro blaho Pražanů, nikoli katolické církve

(5.6.2017)

Ochrana obyvatel po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka, doprava v celé šíři, obsazování dozorčích rad, převod majetku katolické církvi, Mariánský sloup, stav chodníků, cena pitné vody, prodej bytů… Témata, kterým se na květnovém zasedání pražského zastupitelstva věnoval klub KSČM.

 



Opatření na ochranu obyvatel Břevnova po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka. Bod s tímto názvem navrhl v úvodu jednání květnového ZHMP zastupitel Ivan Hrůza (KSČM). Jeho návrh bohužel nebyl přijat – hlasovalo pro něj jen 28 opozičních zastupitelů. Členové koalice ČSSD, ANO a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) se buď zdrželi hlasování, nebo nehlasovali. Hrůza připomněl, že opakovaně interpeluje a upozorňuje na vážnou situaci občanů městské části Praha 6, která nese největší měrou následky dopravní zátěže po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka. »Považuji za skandální, že přestože v ulici Patočkova vzrostly denní pohyby vozidel z původních 30 tisíc na 45 tisíc, dosud nebyla realizována žádná opatření na ochranu obyvatel. Praha si z Břevnova udělala kapacitní výpadovku,« uvedl. Sliby učiněné před výstavbou Blanky nebyly naplněny, podle všeho mají být odloženy na neurčito, či dokonce zapomenuty. Odpůrci břevnovské radiály podle slov Hrůzy říkají, že její realizace by přivedla do Prahy další vozidla. »Současně je ale uvažováno o zkapacitnění křižovatky na Vypichu, která ještě více zahltí Břevnov dalším množstvím aut. Obyvatelé Břevnova trpí nadměrným hlukem, imisemi a zdá se, že to málokoho v samosprávě zajímá. Nebyla realizována ani rychle dostupná opatření. Tichý asfalt nebyl dosud položen, keře do středového pásu nebyly zasazeny, plánovaný ochranný labyrint křižovatky Malovanka nebyl realizován, za to budeme mít vedle Patočkovy ulice obnovené koryto potoka, kde skoro žádná voda nepoteče,« dodal.

 

Předsedkyně klubu zastupitelů KSČM Marta Semelová podpořila některé opoziční návrhy na doplnění programu jednání, trpce dodala, že jí je ale jasné, jak dopadnou. Vyslovila souhlas s tím, že je třeba dopravu v Praze pojmout šířeji, týká se nejen stavby Pražského okruhu na východu metropole, ale i modrých zón, metra D (kvůli fondům EU musí být 1. úsek – jedno jak dlouhý – zprovozněn do roku 2023, jinak Praha přijde o peníze) či parkování P+R. »Důležité to je nejen pro Pražany, ale i Středočechy. Pražský okruh bude spojkou mezi D1 a D11, odlehčí Jižní spojce a Štěrboholské radiále, pomůže i lidem, kteří do Prahy jezdí z Prahy-západ či východ za prací, měl by zklidnit dopravu v městských částech 3, 8 a 9. Město chce vyhnat hlavně kamiony, které trápí občany Spořilova, kde žije více než deset tisíc obyvatel,« řekla. »Tranzitní doprava každý den ucpává jihovýchodní část vnitřního okruhu. Kvůli chybějící spojnici mezi brněnskou dálnicí D1 a královéhradeckou D11 je to nejen pro kamiony nejkratší cesta,« dodala pro Haló noviny. Kvůli urychlení přípravy město vykoupí pro stát pozemky pod okruhem – nemusí totiž čekat na územní rozhodnutí. Otázkou podle Semelové je, kolik bude výkup pozemků od fyzických osob stát, aby město nebylo na desítky let zadluženo. Po schválení zastupitelstvem bude ještě nutné získat od ministerstva pro životní prostředí kladný posudek o vlivu na životní prostředí. Následně, při projednávání memoradna o společné spolupráci při přípravě dostavby Pražského okruhu, zastupitelka uvedla, že v červnu by měla být dostavba okruhu projednávána, nikoli jen dána zastupitelům k informaci.

 

Při projednávání návrhu programu podpořila i návrh Pirátů řešit obsazování dozorčích rad. Komunisté dlouhodobě kritizují skutečnost, že neexistuje žádná koncepce při obsazování dozorčích rad a dalších orgánů městských firem. »Zpracování této koncepce, která musí obsahovat jasná pravidla a kritéria při obsazování míst, je důležité z důvodu transparentnosti, průhlednosti a zabránění politické korupce. Členové těchto orgánů musí zastupovat zájmy města a ne zájmy bůhvíkoho,« uvedla Semelová. Průhledný a nezpochybnitelný by měl být také systém přidělování grantů pro oblast sportu či kultury: »Za situace, která nastala v souvislosti s obviněními, která se objevila při přidělování dotací do sportu, bychom se měli jako zastupitelé zabývat i touto problematikou.« Semelová však na pražskou koalici apelovala marně. Opoziční návrhy na doplnění či změnu programu byly opět smeteny, KSČM spolu s celou opozicí proto hlasovala proti návrhu programu, který prošel 34 koaličními hlasy. Mezi pozměňovacími návrhy byl kupříkladu požadavek na rozšíření vyjednávacího týmu o smlouvě s Veolií, výhradním distributorem pitné vody v Praze, o zástupce opozice, což podpořilo jen 28 opozičních zastupitelů. Pak už vše jelo jako »po drátkách«, jednalo se jen o tom, o čem chtěla koalice, skončilo se překvapivě brzy – po třetí hodině odpolední, vedení města šlo vítat prezidenta Singapuru. Při projednávání návrhu na revitalizaci Rohanského ostrova upozornil zastupitel Petr Šimůnek (KSČM), že ostrov je v záplavovém území a městská část se k tomu doposud nevyjádřila. Proto se komunisté zdrželi hlasování.

 

Další majetek církvi?

 

Semelová odmítla úplatný převod pozemku v Krči (o velikosti 551 metrů čtverečních) Arcibiskupství pražskému. Úvodem řekla, že klub KSČM odmítá rozprodávání majetku města obecně, upřednostňuje dlouhodobý pronájem. »V minulosti jsme se setkávali s tím, že se pozemky prodaly a pak jsme je museli draze vykupovat, protože jsme je potřebovali na stavby v zájmu hlavního města,« uvedla. Co se týče konkrétního pozemku v Krči, který má být prodán Arcibiskupství pražskému za celkovou kupní cenu 3 666 905 korun, Semelová upozornila, že se jedná o zeleň na místě bývalé zahrádkářské osady a v materiálu je uvedeno, že pozemek je určen k zástavbě bytovými a rodinnými domy. »Najednou tam má být stavební parcela? Stavět bude Arcibiskupství pražské? Asi těžko. To znamená, že pozemek prodá obratem nějakému developerovi? To odmítáme. Kromě toho církev »díky« zákonu o tzv. církevních restitucích dostává darem obrovský majetek a náhrady. Nebudu komentovat oprávněnost, názor KSČM na toto vydání majetku a peněz je všeobecně známý,« uvedla. »Ve dvou případech jde ze strany nabyvatele o koupi pozemků města za účelem dalšího prodeje, na takových aktivitách se náš klub podílet nehodlá,« dodal Hrůza, který upozornil i na další projednávaný prodej, týkající se pozemků ve Vysočanech, kde dochází ke kolizi mezi stanovisky Rady hlavního města Prahy a Institutu plánování a rozvoje, který s prodejem nesouhlasí. »Náš klub pro to ruku nezvedne,« zdůraznil. Komunisté nehlasovali ani pro jeden prodej z navrhovaného »balíčku«. Při projednávání návrhů na udělení grantů hlavního města vlastníkům památkově významných objektů Semelová navrhla oddělené hlasování – přidělení grantů objektům vlastněných církví komunisté nepodpořili.

 

Při intepelacích opět nebyla přítomna primátorka Adriana Krnáčová (ANO). »Je nedůstojné, když při dotazech občanů a zastupitelů primátorka opakovaně chybí, navíc, když interpelace uvede tím, že se tady sejdeme ve 14 hodin, tedy po jejich skončení,« řekla Semelová. Ve stručnosti zopakovala interpelaci z konce dubna, týkající se zvažované znovuinstalace Mariánského sloupu, na kterou dostala odpověď až po zopakování dotazů (na poslední chvíli, ale v zákonné lhůtě). »Nerada bych se jako zastupitelka čekající na vaši odpověď mezitím dočkala informace z médií, že vše je potichu rozhodnuto,« uvedla předtím, než odpověď získala. V odpovědi Krnáčové ale jasné slovo nenašla. »Z hlediska hl. m. Prahy mohu konstatovat, že se jedná o složitou a citlivou celospolečenskou otázku, u které je třeba široká a odpovědná diskuze na všech úrovních. Myslím si, že bylo shromážděno maximální dostupné množství podkladových mteriálů v dané věci, aby mohlo být objektivně rozhodnuto,« je v ní kupříkladu uvedeno.

 

A co Semelová řekla v nové interpelaci? »Stále častěji prosakují na veřejnost informace, že má být příští rok, kdy si připomeneme 100. výročí vzniku Československa, na Staroměstském náměstí znovu postaven Mariánský sloup. A nejen ten. Po období strhávání pomníků a přejmenovávání ulic a náměstí, nastává zřejmě období stavění a oslavování nových pomníků a laviček, které jsou velmi kontraverzní a mezi občany se setkávají často s výraznou nevolí. Radecký, Marie Terezie, Mariánský sloup – to jsou jen některé z nich. V občanské i odborné veřejnosti vyvolávají tato veledíla pobouření a podepisování protestních petic, zatímco město slaví jejich instalaci. Za klub KSČM chci tedy znovu zopakovat zásadní nesouhlas s tím, jak pražská koalice postupuje. Proti znovuobnovení Mariánského sloupu se postavila řada historiků i veřejnost, pro níž je oprávněně vnímán jako symbol náboženského a národnostního útlaku a nesvobody v pobělohorské době. Sloup byl oslavou vítězství římskokatolických spojenců na Bílé Hoře roku 1620 a stal se symbolem 300leté habsburské poroby a násilné pobělohorské rekatolizace země. Naprosto logicky po rozpadu Rakousko-Uherska a vyhlášení samostatného Československa došlo v roce 1918 k jeho stržení a k tomu, že následně odborníci, historici a památkáři jeho obnovení jednoznačně odmítli. Opětovně vás proto, paní primátorko, žádám, abyste odmítla obnovení tohoto pomníku na Staroměstském náměstí, navíc blízko místa, jež se stalo v roce 1621 dějištěm popravy 27 českých pánů, kteří se postavili proti krutému násilí, bezpráví a nesvobodě.«

 

Za dostupnou vodu i bydlení

 

Zastupitelka Helena Briardová (KSČM) interpelovala náměstka Petra Dolínka (ČSSD) ve věci stavu chodníků na zastávkách autobusu 108 v Dejvicích. »Loni na konci podzimu jsem se ptala konkrétně na chodník u ulice U dejvického rybníčku. Je to frekventovaná zastávka, lidé tam nastupují, vystupují, jsou tam dvě poměrně velké prohlubně, někde malé kostky, někde asfalt, něco je zazeleněné, a není poznat, jestli je to schválně, nebo tím, že chodník není uklizený. Není to dlouhý chodník a potřeboval by zkultivovat,« řekla. Mluvila o tom i na zastupitelstvu Prahy 6 a s místními občany. Dolínek reagoval, že úpravy některých ulic už skončily, jiné stále probíhají. Jednalo se podle něj o velkou objednávku, proto to nějaký čas trvá.

 

Zastupitel Hrůza interpeloval radní Janu Plamínkovou (STAN, Trojkoalice) ve věci výše podnájemného skutečně zaplaceného Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s., (dále PVK), jako provozovatelem vodohospodářské infrastruktury, hlavnímu městu (respektive Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., (dále PVS). »Po dlouhé době se klubu KSČM dostalo možnosti seznámit se s materiály, které paní radní slibovala. Vznikla celá řada otázek, dvě si dovolím položit. Ze smluvních dodatků mezi PVS a PVK vyplývá stanovení výše podnájemného, které je ovšem ve velké disproporci s tím, co PVK 16. března 2017 zveřejnily v deníku Metro. Je zjevné, že PVK uvádějí částky podstatně vyšší,« uvedl. Za všechny uvedl dva příklady: Z dodatku č. 10 pro rok 2012 vyplývá, že na podnájemném mělo být zaplaceno 1 432 173 000 korun, nicméně v článku Metra, jehož kopii Hrůza předal Plamínkové, se uvádí částka 1 671 002 000, rozdíl je tedy 238 829 000 korun. Z dodatku č. 12 pro rok 2013 vyplývá zase částka 1 753 774 000 korun, kdežto v deníku Metro je uvedena částka 1 975 223 000 korun, tedy o 221 449 000 korun víc. »Chci znát výši podnájemného, kterou PVK hlavnímu město skutečně zaplatily,« uvedl Hrůza. Plamínková reagovala, že zhruba polovina z více než pěti miliard korun zůstává PVK, hradí z ní opravy, polovinu posílají PVS, z ní jdou investice na rekonstrukce. »V roce 2016 došlo k devítiprocentnímu navýšení ceny pitné vody a stočného. Jak se to promítlo do podnájemného, které PVK platí Praze?« zeptal se dále Hrůza. Plamínková odpověděla, že celá částka – zhruba 500 milionů korun – šla městu, zčásti na Ústřední čističku odpadních vod, zčásti na rekonstrukci vodovodů a kanalizací.

 

KSČM sice podpořila prodej bytů ve Stodůlkách, jelikož tamní dlouhodobí nájemníci je chtějí koupit, vznesla ale výtky. Celková cena za bytový komplex se totiž za dva roky vyšplhala z 127 675 000 na 203 210 000 korun. »Je to nárůst jako hrom. Odmítám odůvodnění, že se během těch dvou let zdražovalo nájemné a rostly ceny na realitním trhu a že proto musel být zpracován nový znalecký posudek na novou cenu za byty. Občané Stodůlek přistoupili na někdejší stanovené podmínky a původní cenu, za prodlužování prodeje nemohou,« uvedla Semelová. »Je to skandální, nedávno jsme se dohadovali o tom, jak se chová firma se státní účastí ČEZ k nájemníkům v Písnici, dnes se podobně chová město. Vím, že se musí chovat jako správný hospodář, tohle je ale nefér vůči lidem, kteří v těch bytech bydlí a bylo jim něco slíbeno,« dodala. Hrůza upřesnil, že mezi 7. březnem 2015 a 16. březnem 2017 došlo k nárůstu celkové kupní ceny za prodávané bytové objekty řádově o 59 procent. »To lze těžko pochopit, i přesto, že v roce 2016 došlo v jedné z budov u 14 kanceláří ke změně užívání na byty« řekl. Podle něj se ceny bytů nyní zvyšují maximálně o 7 až 10 procent ročně. »Vadí mi, že občanům něco slíbíme a nesplníme. Nerozumím tomu, jak je možné, že znalec v posudcích dospěje během dvou let k tak významně odlišným cenám. Za prodlení může tato koalice jen částečně, mohou za to i předchozí, v Praze vládnoucí politici« uvedl. Nikdo z koalice na výtky nereagoval. Zastupitelé se opět sejdou ve čtvrtek 15. června.

 

(ac)

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena