KSČM Praha 6 Měsíčník

Měsíčník

Zprávy z pražské radnice…

Zprávy z pražské radnice… (8.10.2017)

První poprázdninové zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy 14. září se protáhlo přes půlnoc. Koaliční zastupitelé sice opět nedovolili zařadit na program diskusi o problémech, které znepříjemňují život Pražanů, jako například absence vnitřního a vnějšího silničního okruhu, které by zabránily vjezdu tranzitních vozů do Prahy či stížnosti občanů na hluk a nepořádek na náplavkách, ale zasedání prodloužilo projednávání petic občanů, které podpořil klub KSČM a které bylo zařazeno od 19. hodiny.



 

Původně koalice naplánovala do programu téměř sto padesát témat týkajících se většinou změn územního plánu či manipulací s městským majetkem. Zastupitelům předložila k prostudování týden před zasedáním víc než 7 500 stran textů. Na nátlak opozice pak počet bodů zredukovala, ale i poté jich zůstalo k projednání sto. Týkaly se vesměs nekontroverzních témat, u kterých komunisté mohli podpořit předložené návrhy řešení. Nepodpořili nicméně, jako obvykle, zprávu o plnění rozpočtu. Kritizovali nedostatečné čerpání kapitálových výdajů a neschopnost koalice připravit potřebné projekty tak, aby se mohly realizovat podle plánu a v souladu s rozpočtem.

 

Z projektů, které zastupitelé na zasedání schválili, stojí za zmínku například koncepce rozšiřování tramvajových tratí. Třicítka nových úseků by tak mohla být zprovozněna v období od roku 2023 do roku 2030. Ivan Hrůza za klub KSČM nicméně vyslovil pochybnost, zda plán tratí není jen politický tah před říjnovými volbami, žádal víc podrobných informací o jednotlivých projektech a požadoval, aby stavby spolufinancovali developeři, kteří v místech, kde nové trati povedou, postavili byty a kancelářské budovy. Petr Šimůnek pochválil záměr využívat v nočních hodinách tramvajové tratě k přepravě zboží či komunálního odpadu.

 

Marta Semelová ocenila snahu čerpat finanční prostředky na školství z Evropských fondů, ale znovu kritizovala vytváření dětských skupin, které zajišťují pouhé hlídání dětí předškolního věku. Zdůraznila, že i těmto dětem by mělo město zajistit kvalitní předškolní vzdělání.

 

Ivan Hrůza i na tomto zasedání kritizoval nedostatečná opatření k ochraně obyvatel Břevnova před škodlivými emisemi a hlukem z Blanky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) opět slíbil, že ještě letos bude na část Patočkovy ulice na náklady města položen tichý asfalt a bude tam vysazen středový pruh zeleně. Na zbytku ulice bude tichý asfalt položen příští rok.

 

Nejdelší, téměř tříhodinová diskuse se rozvinula kolem projektu znovuumístění mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. (Mariánský sloup byl na Staroměstském náměstí vztyčen v roce 1650 a v listopadu 1918, po vyhlášení Československé republiky, jej Pražané strhli, jakožto symbol habsburské monarchie a teokracie.) Před zastupiteli defilovali jak odpůrci tohoto symbolu, tak zastánci sloupu, jehož kopii, či spíše repliku barokního díla, v uplynulých dvaceti letech vytvořil sochař Petr Váňa a chce ji darovat městu jako symbol smíření. Zastánci argumentovali více než třemi tisíci podpisů na petici žádající obnovení sloupu a skutečností, že Praha již v letech 2012 a 2013 vydala povolení ke stavbě a smluvně pro ni poskytla pozemek. Všechno se připravovalo v tichosti tak, aby sloup byl znovu vztyčen na podzim 2018, až se bude připomínat 100. výročí Československé republiky.

 

Odpůrci sloupu z řad zastupitelů, kteří se rekrutovali z klubu KSČM, zelených, pirátů, ale i ČSSD a ANO, předložili zastupitelstvu naopak usnesení, ukládající Radě vypovědět všechny smlouvy, které byly v minulosti k obnovení sloupu uzavřeny. Jejich požadavek podpořili občané, kteří připojili své podpisy před protestní petici a ve svých vystoupeních vyslovili desítky argumentů proti sloupu, který Češi chápou jako symbol poroby, germanizace a násilné rekatolizace, a jeho vztyčení v době oslav výročí republiky považují za výsměch a provokaci. Pro toto usnesení pak hlasovalo 36 zastupitelů (kluby KSČM, ČSSD, piráti, ANO a zelení) a usnesení bylo přijato.

 

Teprve po 22. hodině se pak dostali na řadu občané, kteří peticemi vyjádřili nesouhlas s některými plánovanými stavbami v okolí jejich bydliště. Občané z Malešic protestovali proti výstavbě překladiště, obyvatelé Třeboradic nesouhlasili s drtičkou stavebního odpadu v blízkosti rekreačních ploch, Zličínští protestovali proti zřízení kafilerie a Ďábličtí proti výstavbě výškových budov na sídlišti. Zastupitelé pak většinou jejich požadavky uznali za oprávněné a zavázali se hledat takové řešení, které bude občanům daných míst vyhovovat.

 

Část opozičních zastupitelů pak požádala o svolání mimořádného jednání.

 

Mimořádné zasedání zastupitelstva, které mělo projednat projekt pokračování městského okruhu od výjezdu z Blanky do Štěrbohol, se pak konalo 26. září. Opoziční zastupitelé sice při něm měli možnost vystoupit při jednání o návrhu programu, kdy apelovali na vedení radnice, aby výstavbu okruhů kolem Prahy urychlilo, ale tím zasedání skončilo. Koalice totiž neschválila program. Příští řádné zastupitelstvo se bude konat až po volbách 2. listopadu.

 

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena