Vážené zastupitelky, zastupitelé,
MČ Praha 6 je známa nejen tím, že na jejím území byla v hostinci u Kaštanu 7. dubna 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana, ale také tím, že na Marjánce byl o mnoho let později založen Komunistický svaz mládeže. Současné zastupitelstvo však ve svých řadách nemá zastupitele z řad levicových stran, a tak není divu, že si zastupitelstvo na tato výročí ani nevzpomene a většinově prezentuje pravicovou politiku. Jejím produktem bylo i zlovolné rozhodnutí, na jehož základě byl demolován a odstraněn pomník maršála Koněva, pod jehož vedením Rudá armáda přinesla osvobození velké části, nacisty okupovaného Československa. Považuji za spravedlivé doplnit, že rozhodnutí samosprávy nebylo, ani zdaleka jednotné a prokázalo, že hulvátství nemá v Praze 6 všeobecnou podporu. Vedení Prahy 6 se již dávno postavilo do čela vyvolávání napětí v česko-ruských vztazích. Pan starosta Ondřej Kolář nechodí do televize informovat o komunální politice, nezveřejňuje, jak to bylo s reklamou v časopisu Play boy, původně za peníze radnice, či v jakém rozsahu porušil vnitřní předpisy při objednávání právních stanovisek. Vrhl se na celostátní politiku. Jako úspěšný absolvent práv v Plzni svérázným způsobem vykládá historii a v poslední době veřejnosti představil také vlastní úvahy o presumpci neviny. A tak v době blížícího se výročí osvobození od německého nacismu, socha maršála Koněva nadále leží v uzavřeném skladu. Je velmi smutné, že toto pravicové vedení radnice nepečuje potřebnou mírou ani o onu povstaleckou minulost našich předků z května 1945.
Za všechny 2 příklady:
- Na bytovém domu, který tvoří nároží ulic Na Malovance a Parléřova jsou 2 pamětní desky jako vzpomínka na padlé z května 1945. Nápis již několik let nelze přečíst a jména upadají v zapomnění. Žádám o obnovení textu.
- Na Dejvickém nádraží není dosud umístěna deska s upřesňujícími informacemi, jak zde probíhalo Pražského povstání. Připomínám, že během Pražského povstání, po útoku jednotky SS, zde bylo zajato několik desítek povstalců, kteří byli odvlečeni do nedaleké kadetky a 19 z nich je od té doby nezvěstných. Navrhuji zahájit práce na zhotovení pamětní desky, která by přímo na budově Dejvického nádraží informovala veřejnost o tom, co se zde počátkem května 1945 stalo.
JUDr. Ivan Hrůza, interpelace na jednání ZMČ 29.4.2021