Postřehy z březnového pražského zastupitelstva
Minuta ticha na úvod zasedání
Jednání březnového pražského zastupitelstva bylo zahájeno minutou ticha, kterou uctili zastupitelé památku zemřelé Madeleine Albrightové. Tato americká ministryně zahraničí, jak bylo v úvodu zdůrazněno, prosazovala rozšíření NATO a významně přispěla ke vstupu ČR do tohoto paktu. V té souvislosti hned poté vystoupil náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě) s nápadem přejmenovat most, který bude spojovat Zlíchov a Braník (původně se měl původně jmenovat Dvorecký) po této americké političce. Škoda, že se stejným zápalem, nebo lépe řečeno s hlavou skloněnou, nevzpomněli pražští zastupitelé oběti „humanitárního“ bombardování Srbska. Tato zločinná agrese proti Jugoslávii začala před 23 lety a má ji na svědomí právě ten opěvovaný proválečný pakt NATO.
Přejmenovávání ulic na pokračování
Diskuzi o programu odstartoval poslanec a starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář (TOP 09), ten, který se „zasloužil“ o odstranění pomníku maršála Koněva. Popravdě řečeno, kdykoliv vystoupí, mám dojem, že ho nezajímají problémy, kterými žijí občané. Motorem jeho činnosti je zřejmě a jedině jeho nenávist ke všemu ruskému. Ani tentokrát nezklamal. Přišel s požadavkem městské části Praha 6 přejmenovat část ulice Korunovační v Bubenči (úsek od náměstí Borise Němcova) u velvyslanectví Ruské federace na Praze 6 na ulici Ukrajinských hrdinů. Nově pak bude pojmenován i navazující most, a to podle ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna. Pohotový radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) už měl v tomto duchu předem připravený tisk, který zastupitelstvo ochotně schválilo.
Druhý návrh, který spolu s Ondřejem Koláře předkládal Jakub Stárek (ODS), se týkal ruské školy na Praze 6. Budova patří RF, je na pozemku ČR a nyní je prázdná. Dříve tam působila střední škola při ruském velvyslanectví. Po Vrběticích měli učitelé zrušenou akreditaci a museli opustit ČR, činnost školy byla ukončena. Ve čtvrtek schválilo pražské zastupitelstvo návrh, aby vedení Prahy vyzvalo vládu k přípravě zákona, který umožní omezit vlastnické právo Ruska k budově bývalé školy. Ta by měla být následně svěřena hlavnímu městu a vznikla by v ní škola pro děti ukrajinských uprchlíků.
Dotace městským částem
Ukrajiny se týkal také bod, kvůli kterému chtěli původně opoziční zastupitelé svolat mimořádné zastupitelstvo. Nakonec došlo k dohodě a celá záležitost se projednala na čtvrtečním jednání. O co šlo? Městské části si hromadně stěžovaly, že hlavní město s nimi v souvislosti s řešením přílivu ukrajinských uprchlíků řádně nekomunikuje, pokyny dává na poslední chvíli, nepomáhá jim, jinak řečeno, že je v tom nechalo „ve štychu“. Městské části se samy musely prokousávat řadou problémů týkajících se ubytování, umisťování dětí do škol, vybavováním základními prostředky. Musí řešit nastalé problémy v oblasti sociální, zdravotní, bezpečnostní. Ze dne na den měla například každá městská část zajistit 100 míst k ubytování, což byl velký problém. Rozpaky pak vzbudil pokyn, aby byli ukrajinští uprchlíci ubytováváni v tělocvičnách základních škol. Někteří vystupující zastupitelé logicky upozorňovali na zoufalou situaci na školách, nesouhlasili s tím, aby byla narušována výuka, aby opatření byla přijímána na úkor kvality vzdělávání českých žáků. V Praze nejsou volné kapacity, třídy jsou přeplněné, děti už není, kam dát a učitelé jsou (ještě navíc po dvou letech covidové situace) na pokraji sil. Žáci neumí slovo česky. Řešením by mohlo být vytvoření samostatných tříd, kde by se nejdřív učili česky, aby se později mohli začlenit do škol.
Chybí finance. Městské části nemají nadlouho peníze na stravování ukrajinských žáků, na jejich výuku, na asistenci. Nakonec bylo schváleno, že hlavní město rozdělí mezi městské části víc než 100 milionů korun určené na výdaje spojené s přílivem ukrajinských uprchlíků.
V té souvislosti bych ovšem připomněla, že se nesmí zapomínat na naše občany. Ti jsou postiženi následky koronavirové krize, zdražováním všeho, co potřebují k životu, mnozí nemají, kde bydlet, nemají prostředky pro sebe a svoje děti. Propadají se do chudoby a mají oprávněný pocit, že o ně se nikdo nestará.
Peníze pro neziskovky
Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo v souvislosti s postaráním se o ukrajinské uprchlíky také peníze neziskovým organizacím. Jedná se celkem o 2 miliony korun. Jsou určeny na pokračování provozu Potravinové banky Praha a Středočeský kraj. Příspěvek ve výši téměř 1,3 milionu korun dále využije Organizace pro pomoc uprchlíkům na zajištění fungování infostánků na Hlavním nádraží a na autobusovém nádraží na Florenci.
Program celoměstské podpory vzdělávání na území Prahy pro rok 2022
Část těchto dotací je určena městským částem, část spolkům, část neziskovkám. Některé z obdarovaných však stojí za zmínku:
Arcibiskupské gymnázium na vzdělávání zaměstnanců 55 000 korun a na vzdělávání žáků 58 000 Kč, spolek Bez komunistů.cz, z.s. na projekt Prahou po stopách totalitní minulosti s pedagogy a se žáky 60 000 korun, organizace Díky, že můžem, z.s. na akci Samet na školách 2022 - 100 000 korun , nadační fond Modrá rybka na Konference k občanskému vzdělávání na školách aneb demokracie je věc společná 50 000 Kč a na akci Společně proti dezinformacím aneb demokracie je věc společná 44 000 korun, Scio Střední škola, s.r.o. dostane 40 000 korun, POST BELLUM, z.ú. na aktivitu Paměť národa seniorům 60 000 Kč. Myslím, že si obrázek udělá každý čtenář sám…já nechci být sprostá.
Návrhy bez projednání
Mezi navrhovanými body byla řada problémů, které ovšem prohlasovány nebyly, takže se na program jednání nedostaly. Jednalo se například o opakovaný návrh na projednání Etického kodexu zastupitelů, což požadovali občané, s nimiž se na zastupitelstvu nejedná tak, jak by se jednat ze strany volených zástupců mělo. Bez odezvy zůstal i požadavek na projednání budoucnosti dopravy v Praze 7, stejně jako dál visí otazníky v souvislosti s ekonomickým informačním systémem a neprošel ani návrh na podporu stánkového prodeje v Praze.
Petice stop zahušťování výstavby v Letňanech na úkor zeleně
Opět se objevil problém zahušťování sídliště, tentokrát v Letňanech, kde na úkor zeleně, hřiště a stávajícího parkoviště roste jeden věžák za druhým. Developer společnost CPI nebere ohledy. Občané to právem kritizují, pod peticí je 1 495 podpisů. Rozumí tomu, že stavět se musí, ale mělo by to mít svá pravidla. Proto požadovali vytvořit územní studii. Dalším jejich požadavkem, k němuž se přihlásil i místostarosta této městské části, je odkoupení pozemků či jejich směna. Jedná se o 12ti hektarové území, na němž stojí podstatná část Letňan zastavená panelovou výstavbou. Mimochodem podobná situace je i v jiných městských částech (například na Praze 11), kde si developer brousí zuby na lukrativní zelené pozemky uprostřed sídliště. Zastupitelé nakonec přijali usnesení, že hlavní město bude jednat s CPI o výkupu nebo směně pozemků a současně bude zpracována územní studie. Do té doby by se ve výstavbě nemělo pokračovat. Uvidíme, jak vše nakonec dopadne.
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha